|
|
Mediální konstrukce odbornosti na příkladu pandemie Covid-19
Ziegler, Aleš ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá sociální konstrukcí expertního vědění v průběhu vrcholné fáze pandemie covid-19 (červenec 2020 až únor 2021). Jsou v ní představeny současné teoretické diskuze ohledně teorie nastolování agendy a paradigmatu rámcování, a jejich vztah k normativním úvahám o médiích. V praktické části je proveden kvalitativní výzkum rozhovorů s odborníky na dvou důležitých českých portálech, v nichž jsou identifikovány mediální rámce metodou zakotvené teorie, a následně je proveden kvantitativní výzkum pátrající po zajímavých vztazích mezi identifikovanými rámci.
|
|
|
Srovnání Hanse Kunga a jeho díla Světový étos s civilním náboženstvím
Knotek, Daniel ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Hajko, Dalimír (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dvou universalistických koncepcích, představených švýcarským katolickým teologem Hansem Küngem a jeho dílem Světový étos a civilním náboženstvím. V první části představuji osobnost Hanse Künga, jeho dílo, myšlenky a knihu Světový étos. Té se dostalo velkého ohlasu na mezinárodních fórech, v církvích i společnosti. Küng zde formuluje tři základní teze: Není přežití bez světového étosu. Není světový mír bez míru mezi náboženstvími. Není mír mezi náboženstvími bez mezináboženského dialogu. Tyto teze vyjadřují nutnost dialogu, který by formuloval uskutečnitelné vize v budoucnosti. V druhé části představuji méně známý pojem civilní náboženství a jeho proměny a vývoj v dějinách. Jde o pojetí na pomezí sociologie, politologie, filosofie a teologie, které zkoumá procesy utváření společnosti a její náboženskou referenční řeč. Do akademického diskursu se dostává zejména v období šedesátých až osmdesátých let dvacátého století, reprezentované například americkým sociologem Robertem Bellahem. V třetí části práce obě universalistická pojetí komparuji a snažím se zjistit, v čem se shodují a v čem má každé z nich něco specifického. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sociální konstrukce druhové nadřazenosti
Klicnar, Filip ; Vandrovcová, Tereza (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Práce se zabývá sociální konstrukcí druhové nadřazenosti v euroatlantickém civilizačním prostoru. Cílem je popsat proces konstruování této nadřazenosti a rovněž její důsledky. Počátkem této nadřazenosti byla domestikace divokých zvířat. Druhým zásadním momentem se stal přechod od tradiční společnosti k industriální. V té byla některá zvířata zvěcněna v předmět tržních vztahů a ve společnosti se utvrdila víra v legitimnost využívání těchto zvířat pro ekonomické účely. Tato víra je veskrze iracionální. Společnost při procesu konstruování reality začala vnímat daný stav jako přirozený a správný. Aby se vyhnula etickému rozporu, vytěsnila během procesu civilizace negativní aspekty této reality mimo smysly svých členů, k čemuž jednotlivcům napomáhají rovněž psychologické mechanismy vytěsňování reality. Konec práce je věnován podmínkám, které umožnily uskutečnění holocaustu, a na jejichž základě doposud funguje racionálně-ekonomická moderní společnost. Tyto podmínky se ve společnosti udržují v povaze ekonomického systému.
|
|
|
Rakovina jako strašák, aneb jak se pacienti s nádorovým onemocněním učí zacházet se svou nemocí
Spíralová, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na důležité téma dnešní doby, kterým je rakovina. Popisuje tuto zákeřnou nemoc z pohledu sociálního, tedy z pohledu toho, jaké dopady má nemoc na život ve společnosti, ale i na postavení nemocného jedince v ní. Rakovina je spojena se silnými konotacemi, které vyplývají z pohledu, jaký tvoří média a spolčenost. Je to primárně status bojovníka, který je dominantní i tím, jak je nemoc komunikována v rodině a jak je na ni pohlíženo. Pacient s rakovinou alias bojovník je člověk, který má rakovinu, ale nepřestává být aktivní, bojuje s nemocí, ale nezapomíná na svůj život a dál pracuje, žije společensky atd. Takovéto chování je od něho často očekáváno rodinou i blízkými, ale rakovina je nemoc, která působí velice často bolest a obavu o vlastní život a nemocný se tak musí potýkat nejen s ní, ale i s naplněním představy bojovníka pro své blízké. Dále bude ukázáno, jak s nemocí pracují samotní pacienti, jak se "učí být nemocnými" i jak nemoc dále začleňují do své biografie, jako velice zásadní událost ve svém životě a jak její vznik, jehož představa není zcela jasná, dávají do vztahu se svým životem a její vznik spojují s určitým typem trestu, který jim byl dán za "nevhodné" chování. Tato konstrukce tak bude částečným nahlédnutím do sociálního konstruktivismu i a částečně i do práce s...
|
|
|
The Final Externalization of the Others and its Consequences for the Turkish Foreign Policy
Chvátal, Viktor ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze turecké zahraniční politiky vůči regionu Centrální Eurasie, respektive sub-regionům Blízkého východu a Střední Asie, v období 1991 až 2010. Z hlediska teoretického ukotvení práce kombinuje modifikovaný sociální konstruktivismus s předpoklady kritické geopolitiky. V konstruktivistické části se práce na základě propojení s analýzou zahraniční politiky (AZP) zaměřuje na domácí úroveň, tedy na přezkum identitárního ukotvení jednotlivých aktérů. Z hlediska vlivu identitární proměnné na zahraniční politiku je těžiště analýzy umístěno do období po roce 1991. Za účelem dosažení kontextuálního vhledu však práce zahrnuje i obecný rozbor konfliktu identit uvnitř turecké (osmanské) společnosti, který je pozorovatelný již od první poloviny devatenáctého století. V případě geopolitického rozpadu práce vychází ze základního kritického předpokladu o diskurzivním (nematerialistickém) charakteru geopolitické argumentace. Cílem je identifikace geopolitických metafor, které byly v rozmezí let 1991 až 2010 aplikovány tureckými elitami vůči výše uvedeným sub-regionům Centrální Eurasie. V tomto případě dochází k logické syntéze teoretických přístupů. Geneze a užití geopolitických metafor je zároveň zkoumána z hlediska identity těch, kteří je formulují. Diplomová práce dokazuje, že jedním...
|
|
|
Svět dětské mozkové obrny : nahlížení vlastního postižení v průběhu socializace
Kudláček, Miroslav ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Titzl, Boris (oponent)
- Miroslav Kudláček "Svět dětské mozkové obrny" Práce chce popsat proces, jakým lidé s Dětskou mozkovou obrnou (dále jen DMO) poznávají své postižení. Pro symptomy tohoto postižení je totiž charakteristické, že vznikají nejpozději do jednoho roku po narození. Z toho plyne, že takto postižený člověk/dítě nemá zkušenost "být zdravý". Proto musí své postižení nahlížet a konstruovat jiným způsobem než např. lidé po úrazu. Práce chce tedy popsat kognitivní proces, jakým takto postižení jedinci své postižení poznávají. Teoreticky se chci opírat o sociální konstruktivismus a vývojovou psychologii J. Piageta. Metodologická část by se měla sestávat z rozhovorů s lidmi s DMO.
|
|
| |
|
|
Mýtus dokonalého biatlonového týmu a jeho konec
Šulejová, Markéta ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na způsob, kterým média informovala o českém biatlonovém týmu v období jeho největších úspěchů, a to mezi lety 2012 a 2018. V souvislosti s tím se věnuje tomu, jak často média prezentovala vztahy, náladu a spolupráci v národním celku jako dokonalé, a pomohla tím vytvořit představu ideálního týmu. Cílem diplomové práce je zodpovědět výzkumnou otázku: Jak byl médii, biatlonisty a realizačním týmem konstruován mýtus ideálního biatlonového týmu? Na tuto otázku odpovídá diplomová práce prostřednictvím analýzy článků zaměřených na biatlon, které byly publikovány v letech 2012-2018 ve čtyřech sportovních denících, a to iSport.cz, sport.cz, sport.aktualne.cz a sport.iDNES.cz. K analýze využívá kvalitativní obsahovou analýzu rozšířenou o jazykovou analýzu diskurzu. Analýza jednotlivých článků je provedena na základě teoretických východisek, která se věnují mediální reprezentaci reality, mediální logice, mýtu, hrdinství, mýtu ve sportu a diskurzu. Výsledky analýzy popisují způsob a prostředky, jejichž prostřednictvím aktéři napomáhali konstrukci mýtu o dokonale fungujícím biatlonovém týmu. Využívané způsoby i s příklady jsou uvedené v závěru diplomové práce.
|
|
|
Between Westbindung and Ostpolitik: Reconceptualising German-Russian Relations 2014-2017
Jacobs, Jonathan ; Stepanovic, Vera (vedoucí práce) ; Escriba, Abel (oponent)
German-Russian relations have remained strong since the Cold War, despite continuing in traditions of multilateralism and integrated into the Western order. Despite recent tensions and deterioration since the Ukraine Crisis, German-Russian relations are a subject of intense debate between the political parties CDU/CSU and SPD that governed Germany in a coalition from 2014-2017. This thesis utilises a social constructivist method to focus on social factors and party-political legacies relevant in the evolving relationship. It then analyses the evolving discourse of the parties about Russia in the years 2014-2017, focusing on the different ways the discourse uses and connects with the factors and legacies. Although a parallel movement is discerned between the foreign policy positions of the CDU/CSU and SPD, the parties' positions do not converge but remain in conflict about the future of European security, cooperation with Russia and the desired foreign policy role of Germany. Throughout, the analysis suggests that contemporary theories about German-Russian relations and about Germany's foreign policy role should look at the internal debates and factors to get a more complete picture of German foreign policy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Proaktivní pacifismus v japonské zahraniční politice
Švárová, Kristýna ; Kolmaš, Michal (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářská práce nabízí komplexní empirické zhodnocení proaktivního pacifismu v japonské zahraniční politice v posledních letech vlády premiéra Abeho. Proaktivní pacifismus představuje velkou výzvu pro budoucí směřování Japonska. V akademických kruzích se vedou diskuze o tom, zda se Japonsko na základě Abeho reforem v posledních letech radikálně mění a opouští politiku poválečného pacifismu či je to pouze evoluční vývoj, který je stále silně omezen zakořeněnými sociálními a kulturními normami vycházející z pacifistické ústavy. Pro potřeby empirického zkoumání proaktivního pacifismu v japonské zahraniční politice byla stanovena tři kritéria změn - institucionální a legislativní změny, militaristické změny a společenské změny. Institucionální a legislativní kritérium ukázalo významné změny v japonském poválečném směřování. Vysílání japonských jednotek SDF do zahraničí není v posledních dekádách nic nového, ovšem uplatňování práva na kolektivní sebeobranu je významný krok. Používání zbraní v zahraničních misí je pro mnohé autory důkazem toho, že Japonsko opouští svůj poválečný pacifismus. Ovšem militaristické a společenské kritérium ukazují, že poválečný pacifismus politicko-zahraniční chování stále výrazně ovlivňuje. Japonsko se zdaleka ještě nepřetváří do role aktivního "normálního" státu a...
|
host ::
RSS.